Rakytník řešetlákový – použití, pěstování, recepty

Zahrada

Přidal monika-kyliankova, dne 30. 05. 2018 ,  0x

Rakytník řešetlákový – použití, pěstování, recepty

Ještě donedávna byl tento keř přehlížený. Jeho plody jsou plné vitamínu C, jeho pěstování je nenáročné, jelikož snese jakékoliv teploty. Řeč je o rakytníku, rostlině s blahodárnými účinky posilující imunitu, bojující s vnitřními i vnějšími zdravotními problémy, a navíc s dobře chutnajícími plody. Na trhu je v současné době několik druhů, které si můžete koupit. Jak si takovou rostlinu pořídit, jak ji pěstovat a co si z ní později uvařit se dozvíte v následujících řádcích.


Historie

Rakytník se začal používat v lidovém léčitelství. Objevil se v oblasti Mongolska, Sibiře a v Číně. Používal se proti zahlenění, na záněty plic, hojení ran a sliznice a také na žaludeční vředy. Kromě toho se používal jako místní kosmetika. Později se rakytník rozšířil i do dalších zemí. V Rusku má vlastní název – „sibiřský zázrak“. Zde se začal používat do podoby kompotů, džemů a marmelád, ale také se používal i v medicíně, například na správný krevní oběh či při gynekologických obtížích. Celkově se ale rakytník do nedávna využíval nejvíce na sázení na svahy, aby zabránil půdním erozím.


Kde si rakytník pořídit

Nejlepší je koupit si rakytník v ovocné školce nebo v zahradnictví, aby vám pomohli i se správnou odrůdou pro vás. Rakytníkový keř se totiž dokáže dožít až stovku let, a proto by měl být jeho výběr ten nejlepší.

Určitě si nepořizujte rakytník z nějakého neověřeného zdroje. Nejen, že se nemusí jednat právě o rakytník, ale také nemusí být keř rostlý tak, aby dělal okrasu.

Také si rakytník rozhodně nezkoušejte někde utrhnout, mohli byste si jej zaměnit za jiný keř, který ale může být jedovatý.



Jak poznat rakytník

Z dálky vypadá jako klasický keř či stromek. Dorůst může maximálně do 4 metrů a nápadným znamením na něm jsou oranžové bobule. Ty chrání trny a dlouhé stříbrošedé listy. Stříbrošedá je také jeho kůra.

Naštěstí pro domácí účely existují i odrůdy, které mají trnů méně či, které nemají trny vůbec.


Odrůdy rakytníku

S přibývajícím zájmem o pěstování rakytníku řešetlákového se zvýšilo i množství odrůd. Kromě klasického keře s oranžovými plody a trny existují i červenoplodé odrůdy, stejně jako beztrnné. Některé jsou vyšlechtěny tak, aby dávaly co nejvíce plodů, jiné, aby dávaly plody co největší.

Mezi nejznámější starší odrůdy patří „Hergo“, „Masličnaja“, „Novost Altaja“ a „Vitaminnaja“. Novější odrůdou je „Leikora“, která je plodnější a má plody červené. Je to tím, že má více obsažených látek karotenů, které jsou prospěšnější než jiné.

Mezi nejnovější odrůdy patří například „Askola“, „Botanika“ a „Voroběvská“.

Odrůda „Askola“

Jedná se o bujně rostoucí odrůdu, která může být vyšší než klasické odrůdy. V dospělosti totiž dosahuje i pěti metrů. Je to hodně plodná odrůda. Plody dozrávají na konci podzimu a jsou středně velké. Tato odrůda se pěstuje zejména pro větší přísun plodů plných vitamínů C a E, které jsou zde zastoupeny větší mírou.

Odrůda „Botanika“

Keř je bujný a používá se zejména k okrasným účelům. Jeho stavba se totiž podobá pyramidě, takže funguje i jako účinný neprůstupný plot. Klasicky tato odrůda doroste do výšky tří až čtyř metrů. Odrůda se pěstuje pro malý počet trnů a rannou sklizeň. Na plodech si majitelé odrůdy „Botanika“ můžou pochutnávat už v druhé polovině července. Plody mají navíc pevnou slupku, takže se nestává, že by malá bobulka praskla v ruce.

Odrůda „Voroběvská“

Tato odrůda se stejně jako „Botanika“ pěstuje pro svou malou trnitost. Plody dozrávají klasicky na konci srpna, ale je jich více než u ostatních odrůd. Obsahuje také větší nožství vitamínu C než jiné odrůdy.

Odrůda ”Moskevská krasavice”

Keř je v tomto případě odrůdy nízký, dorůstá do výšky pouze dvou a půl metru. Plody dozrávají klasicky v polovině srpna. Hlavní výhodou této odrůdy je, že je úplně bez trnů. Plody jsou také zvláštní svým vzhledem. Vypadají totiž jako malé hrušky a mají velmi dlouhou stopku. Navíc nejsou pouze oranžové jako ostatní zmíněné odrůdy, ale zespodu bobule mají načervenalou barvu.

Odrůda „Pantělejevská“

Tento druh má opravdu velkou úrodu. Také je bez trnů a plody plodí pravidelně každým rokem. Netradičně pak dozrává již v půli července, jedná se tedy o rannější odrůdu. Plody mají oválný protáhlý tvar a jsou středně velké.

Odrůda je nejlepší pro pěstování na zahradách, zejména pro svou vysokou úrodu.

Odrůda „Krasavice“

Druh není zcela bez trnů a má drobnější plody. Zvláštností na „Krasavici“ jsou její červené plody, podle kterých zřejmě dostala název. Klasicky jsou bobule rakytníku oranžové. Také má více rutinu, který má významnou úlohu ve vstřebávání vitamínu C.


K pěstování potřebujete 3 rakytníky



Aby rakytník rostl, jak má, je potřeba mít vedle něho další dva druhy – jeden samičí a druhý samčí. Rakytník je totiž dvoudomý keř a pro opylení je pro něj potřeba mít další rakytníky, které se zasazují na závětrnou stranu.

Bohužel se pohlaví rakytníku pozná až během tří let, takže je koupě rakytníku taková sázka do loterie.

Pěstování rakytníku

Vybrali jste si některou ze zmíněných odrůd rakytníku? Bude to červená „Krasavice“ nebo zvolíte klasiku v podobě odrůdy „Hergo“ pyšnící se klasickými oranžovými plody?

Pěstování rakytníku není nijak náročné. Lze jej zasadit na svah, aby zpevnil půdu. Také se dá použít jako plot, jelikož některé odrůdy mají trny, a tak je opravdu nepřístupný.

Nejvíce se však používá na nějakém zákoutí zahrady. Kořeny rakytníku totiž neprorůstají pod něj, ale postupně se dostávají do stran. Pokud tedy plánujete mít rakytník pouze jako okrasu, ujistěte se, že vedle něj nemáte něco, co by mohl vytlačit.


Správné stanoviště

O rakytníku se říká, že vydrží téměř jakékoli teploty. Nevadí mu sucho a horko, ani nepravidelná zálivka. Také není nijak náročný na změnu teplot a nevadí mu ani méně kvalitní půdy.

Ale to, že na těchto půdách přirozeně roste neznamená, že by dával nějak moc plodů. Spíše tyto podmínky dokáže přežít.

Stanoviště pro rakytník volte spíše na slunném místě. Se zálivkou se to nemusí nijak přehánět. Ze začátku, když budete mít malou rostlinu, zalévejte po týden denně či obden, později můžete zalévat při velkém suchu malým množstvím zálivky.

Vhodná půda pro rakytník

Přestože není rakytník nějak náročný keř, jsou zaznamenány údaje, že se mu nejlépe daří ve vápnitých půdách. Naopak nesnese kyselé půdy, které jsou přemokřené. Pokud tedy pěstujete na zahradě i jeřabiny a jehličnany, nedávejte rakytníkový keř v jejich blízkosti.

První plody

Na první plody si však zahradník musí počkat, rakytník plodí nejdříve za čtyři roky od výsadby, pokud se jednalo o malou rostlinu. Případné plody se vybarví koncem srpna.


Správný řez neboli omlazení rostliny

V prvních letech nemusíte o rakytníkový keř nijak pečovat. Kromě pravidelné zálivky v době sucha. Od čtvrtého roku se může začít s prořezáváním větví, ale ne nijak razantně, pokud chceme, aby měl i další sezónu dostatek plodů.

Rakytník zvládne i hluboký zmlazovací řez. Jestliže se vám tedy narostlý keř nelíbí a chtěli byste jej nechat růst jinak, můžete jej hodně seříznout. Bez obtíží znovu a rychle obroste.


Pravidelné hnojení

Hnojení je pro rakytník nejlepší ještě před jeho výsadbou. Hluboko do země zpracujte organický hnůj a přidejte hnojiva bohatá na fosfor a draslík. V příštích letech ho bude rakytník potřebovat, aby měl co nejdříve plody a mohl se rychle rozrůstat.

Zpočátku nemusíte přihnojovat dusíkem. Je potřeba aby byl rakytníkový keř odolný, a tak začněte přihnojovat až druhým rokem od výsadby. Přidávat můžete klasický organický hnůj a případně doplňovat další fosfor a draslík. Záleží na kvalitě půdy na vaší zahradě.

Pokud chcete být při pěstování tohoto keře pečliví, můžete si před výsadbou jednotlivých plodin nechat změřit kvalitu půdy a nechat si udělat rozbor jednotlivých sloučenin, které jsou v ní obsažené.

Choroby

Rakytník řešetlákový je bohužel jeden z keřů, který je háklivý na choroby a škůdce. Nemoc může nastat jak nevhodnými klimatickými podmínkami, například přílišným mokrem, tak i klasickým chycením škůdců z jiné napadené rostliny. Ze škůdců ho nejvíce trápí puklice a svilušky. Zde je důležitá prevence, protože oproti jiným rostlinám je k chorobám rakytník velmi náchylný.



Endomykóza plodů

Během července a srpna mohou začít uhnívat plody. Na vině je houbové onemocnění, které způsobí zkázu celé úrody. Pomůže na ni pouze preventivní postřik. Napadenou úrodu už však nezachráníte.

Vadnutí rakytníku

Jestliže vám u rakytníku žloutnou a opadávají listy, na vině jsou houby Fusarium a Verticillium. Ty způsobí předčasné dozrávání plodů, a tím jsou i méně kvalitní.

Strupovitost

I rakytník může být napaden strupovitostí. Projevuje se tmavě šedými až černými skvrny na listech, stejně tak i na plodech a stoncích.

Škůdci

Mezi škůdce rakytníku patří například Rakytníková mšice zelené barvy. Dospělá samice naklade vajíčka v místě pupenů. Jakmile se larvy vylíhnou, živí se jimi. Naštěstí tato mšice nepochází z České republiky.

Více nás však může potrápit Rakytníková moucha, která klade vajíčka pod plody. Jakmile se larvy vylíhnou, živí se dužinou. Tento škůdce je velmi nebezpečný pro celou rostlinu rakytníku a těžko se jí zbavuje. Mouchy rakytníku se totiž před zimou zavrtají do země a přežijí zde do dalšího jara.

Dalším škůdcem, který může rakytník potkat je Rakytníkový mol. Objevuje se v oblasti Altají, takže se také vyhýbá českému prostředí. Nakladené larvy se živí listy a jakmile dorostou, stane se z nich motýl.

Obsažené látky

Rakytník řešetlákový obsahuje vitamíny A, D, E a K. Je také zdrojem vitamínů B, například B6 a B12. Jedná se také o přírodní antioxidant, díky látkám jako jsou karoteny, lykopeny či zeaxantiny. Nejprospěšnější je však díky obsaženému množství vitamínu C. To je totiž až 10x větší než v klasických citrusech.

Nakyslé bobule obsahují také silice, minerály a enzymy. V kůře a v trnech je údajně přítomný alkaloid hippopein, jež má protinádorovou aktivitu.

Využití

Nejčastěji se z plodů rakytníku tvoří sirup. Jelikož jsou bobule kyselejší, je třeba jej dostatečně dosladit. Kromě kyselé chuti ale obsahují příjemnou ananasovou příchuť.

Zužitkovat se však dají i listy a vedlejší výhony. Listy se dají použít na čaj a výhony na tinktury.

Z plodů se dá také vyrobit marmeláda, nálev, odvar, želé, kompot či mošt.

Léčebné vlastnosti

Rakytníkové tobolky, sirupy či oleje se používají zvláště při zánětech zažívacího traktu, při žaludečních vředech, problémy se žlučovody, rakovině, zácpě, Crohnově chorobě, hemeroidech či při problémech s játry.

Rakytníkové látky se doporučuje konzumovat i při ateroskleróze, klasické chřipce a nachlazení a při zvýšeném cholesterolu. Má totiž mnoho vitamínů, které s těmito neduhy bojují. Dále se bobule rakytníku konzumují jako prevence proti infarktu, mrtvici či při problémech s prokrvením.

Pro zevní použití se rakytníkový olej využívá na rány, křečové žíly, omrzliny, záněty, hemeroidy a na popáleniny.



Nejlepší recepty

Rakytníkový sirup

Natrhejte si 2 kg zralých plodů a prolisujte je tak, aby vám vznikl 1 litr šťávy. Šťávu poté ohřejte a míchejte za přidávání postupně 0,5 kg cukru.

Zahuštění může probíhat delším varem či přidání zahušťovací pektózy.

Po uvaření šťávy ji nechte vychladnout a nalijte ji do sklenic, které opatřete víkem a uskladněte. Můžete použít místo ve sklepě nebo v lednici.

Rakytníková marmeláda

Na 1 kg plodů si nachystejte 1 kg cukru. Plody rakytníku umyjte, dejte do velkého hrnce a nechte je provařit, až se rozpadnou. Jakmile začnou plody praskat, propasírujte je přes sítko. Propasírovanou směs dejte znovu do hrnce, přiveďte znovu k varu a postupně přidávejte cukr. Dále míchejte a jakmile bude směs hustá, nalejte ji ještě horkou do sklenic, zavíčkujte a postavte sklenici směrem na víčko.



Koláč s rakytníkem a drobenkou

Na rakytníkovou buchtu budete potřebovat:

  • 1 hrnek hrubé mouky
  • 1 hrnek polohrubé mouky
  • 1 hrnek cukru
  • 1 hrnek zákysu či zakysané smetany
  • ½ hrnku oleje
  • 1 prášek do pečiva
  • 2 vejce

Drobenka

  • ¼ kostky másla
  • Trochu hrubé mouky
  • Cukr

Postup

Nejprve nasypte všechny sypké suroviny do velké mísy a následně všechny tekuté. Pak je zamíchejte a smíchejte mixérem, až vám vznikne tekutá hmota. Tu vylijte na předem vymazaný plech. Na těsto naneste nakrájené kousky rakytníku a posypte hustě drobenkou. Nechte péct asi půl hodiny na 180 °C.

Další článek


Komentáře:

Pro přidání komentářů je potřeba se přihlásit .

Nenacházejí se zatím žádné relace v databázi.



Chci odebírat novinky RADYBYDLENI ve svém prohlížeči!