Dracéna: Jak ji pěstovat?

Přidal , dne 12. 03. 2019 , 0x

Dlouhý stonek a růžice s úzkými okrasnými listy – to je dracéna nebo také jinak přezdívaná palma dračinec, dále ji můžeme najít i pod označením dracaena či dracena. Slovo palma se ale u této rostliny tak často nepoužívá, přestože tak vypadá. Dracéna je totiž z čeledi chřestovitých a je příbuzná agáve; palmou je pouze nekorektně nazývána. Je vhodná do bytů i domů se stálou teplotou, zálivkou, ale hlavně s dostatečnou vzdušnou vlhkostí. Pokud se vám právě tato rostlina zalíbila a chtěli byste ji začít pěstovat, v následujícím článku se dozvíte, jak na to. Ale pozor, pokud v bytě či domě nemáte výše zmíněné podmínky, může být její úspěšné pěstování velmi komplikované. Pokud ale dodržíte naše rady a tipy. za úspěch vám ručíme.

Původ dračince

Pro to, abyste pochopili podmínky, ve kterých domácí dračinec poroste, je dobré se dozvědět i něco o její domovině a původu. Následně uvidíte věci v širší souvislosti a jednotlivé rady si lépe zapamatujete. Pojďme na to!

Dracéna je rostlina původem z Afriky, konkrétně z Madagaskaru. Dále roste v subsaharské Africe, tropické Asii, Arábii a Egyptě. Vyskytuje se také v Makaronézii a v malé míře i v Americe, Tichomoří a Austrálii. Pro její velkou početnost, různá stanoviště a podmínky se rozšířila až na 116 druhů. Ve své domovině, subsaharské Africe vypadají dracény jako suché stromy, v Austrálii pak spíše jako košaté palmy.

Některé druhy, resp. poddruhy mají i plody vypadající jako kulovité bobule a nemálo z druhů vlastní i květy bílých nebo světle zelených barev. V pokojových podmínkách se většinou nesetkáváme s květenstvím, ale čas od času i nějaký z pokojových druhů dracén vykvete, zejména pokud má dostatečnou vzdušnou vlhkost, správnou míru hnojiva a zálivky.

Druhy dracény

Přestože existuje více jak 100 druhů dracén, zaměříme se na ty nejčastější, se kterými se můžete setkat i u nás, v České republice.

Dracaena marginata – jeden z nejznámějších druhů pokojových dracén. Pro něj je typický dlouhý holý stonek, který má růžici z úzkých listů, vypadající jako palma. Listy má zelené, ale existuje několik různě zbarvených poddruhů. Dracena marginata roste pomalu, většinou do výšky okolo 150 cm. V africké domovině dokáže vyrůst až do výšky 3 m. V opravdu dobrých podmínkách ale dokáže dracena i u nás vyrůst až do 2 m. Lze říci, že výška růstu je přímo úměrná welfare rostliny, tedy dobré míře pečování.
Dracaena marginata tricolor – listy mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh.
Dracaena marginata colorama – listy jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích.
Dracaena surcolosa – přezdívaná „Milky Way“, má bílé tlusté lístky se zeleným okrajem a nemá dlouhý stonek jako u druhu marginata.
Dracaena goldiean – další druh dracény se zelenými tlustými lístky a barevnými variegátními listy.
Dracaena tamaranae, arborea a cinnabari – jsou to druhy, které rostou především ve své domovině. Na první pohled vypadají spíše jako palmy a stromy než jako roztomilé malé pokojové palmičky, jako to platí zejména u druhů marginata, surcolosa a goldiean.

Základní informace: Jak dracénu správně pěstovat?

Dracéna je rostlina poměrně nenáročná. Jako jedna z mála totiž snese jak nedostatek světla, tak i méně vody. Nejdůležitější pro ni je však vzdušná vlhkost, a to ještě více než samotná zálivka. Nejlépe se dracéně daří při vzdušné vlhkosti okolo 85 %. Tou můžete docílit tak, že budete listy pravidelně sprchovat anebo stírat prach z listů vlhkým hadříkem.

Dracéna je vlhkomilná rostlina, pozor na zálivku

Pro pěkný růst a silný kmen je dobré rostlinu i hnojit, ve vegetačním období každé dva týdny. Hnojit stačí jakýmkoliv klasickým tekutým hnojivem určeným pro pokojové rostliny. V zimním období se naopak nehnojí vůbec a také se úměrně zmenšuje zálivka. Rostlinu pravidelně zalévejte jednou týdně, vždy ale udělejte raději kontrolu vlhkosti substrátu. Tu uděláte jednoduše tak, že zatlačíte prstem do vrchní části substrátu rostliny a pokud vám zůstane na prstu mokrá hlína, není ji ještě potřeba zalévat. Nenechte ji ale v nezalitém stavu další týden, spíše počkejte den dva a zkontrolujte hlínu znovu. Hodně totiž záleží právě na vzdušné vlhkosti ve vašem bytě či domě. Pokud například naměříte 70 %, je nepravděpodobné, že byste museli zalévat rostlinu každý týden. V tom případě se u vás, stejně jako dracéně, bude dařit i dalším rostlinám, které mají rády vzdušnou vlhkost (například orchidejím). Draceny si tedy berou vlhkost ze vzduchu, potřebují tak menší zálivku a snese spíše sušší substrát. Nejhorší je pro dracénu přemokření, jelikož by mohla postupně uhnít a zajít. Co si teda pamatovat? Pokud perfektně neznáte podmínky vašeho interiéru, existuje jednoduchý trik - strčte obden asi třetinu prstu do hlíny a pokud je hlína suchá, je třeba tuto květinu zalít.

Umístění dracény

Jak již bylo řečeno, skupina dracean není nijak náročná, pro efektivnější růst a lepší vzhled pro vás máme několik tipů. Pěkného tvaru rostliny můžete docílit pravidelným zastřihováním výhonů. Při správné péči vám může vydržet i řadu let. V zimě však zvažte umístění rostliny, případně ji přemístěte na místo dále od okna – mráz by ji mohl zničit. Nové a nechtěné výhonky tedy co nejdříve zastřihněte, díky tomu, jednoduše řečeno, dracena nevydá sílu na nechtěné (a zbytečné) stonky.

Dejte ale pozor na časté přemisťování, dracéna má ráda pevné stanoviště se stabilním prostředím. V našich interiérech po nás bude chtít zejména světlé stanoviště, ale ne na přímém slunečním světle. Po celý rok je pro ni nejvhodnější teplota okolo 20 °C. Teploty pod 15 °C a nad 25 °C už jsou pro tuto „palmu“ nevhodné a potenciálně nebezpečné.

Přesazování rostliny

Pokud budete chtít dracénu přesadit, opět s ní nemanipulujte moc často. Vhodné je přesadit dracenu těsně po nákupu v květinářství, jelikož v půdě můžou být zárodky parazitů anebo si cestou u rostliny způsobíte vzduchovou bublinu v květináči, a tak vám za týden uschne a ani nebudete vědět pravý důvod. Přesazujte do klasického substrátu pro pokojové rostliny, nejlépe s vysokým obsahem humusu. Dále už dracénu pokud možno nepřesazujte minimálně jeden celý rok. Úplně jí postačí přesadit jednou za dva roky nebo v případě pádu, kdy může dojít ke vzniku vzduchové bubliny pod kořenovým balem. Lepší je v případě nejistoty poškození přesadit nežli riskovat úhyn.

Řízkování: Množení dracén

Množení draceny se provádí pomocí řízků z vrchní části rostliny nebo ze kmínku. Dracena se většinou prodává se třemi stonky, pokud vyroste další nebo si chcete rostlinu namnožit, můžete stonky odříznout. Následně říznutý stonek dejte do sklenice s vodou a malým množstvím substrátu, nejlépe s hnědým uhlím. Při řízkování je ale třeba trpělivosti – první kořínky se totiž objeví až za tři měsíce. Vhodné je sklenici s vodou připravit den až dva dny dopředu a vodu nechat odstát. Od věci také není do vody přidat speciální substrát pro řízkování, který řízkům dodá živiny a řízkování poté není jen sázka do loterie...

Žloutnutí listů

Dracéna je „pochopitelná“ rostlina. Jako jedna z mála totiž ihned dá najevo, že se jí něco nelíbí. Ukáže to nárazovým zežloutnutím listů nebo v některých případech pouze jednoho listu, který následně upadne nebo se nechá lehce utrhnout.

Listy u dracaen žloutnou především z nedostatku vody a z přílišného přemokření. Dobré je, že většinou shodí jen jeden lístek a nezačne schnout celá květina, jak to dělají některé jiné náročnější rostliny.

Choroby dracény

Stejně jako každou jinou pokojovou rostlinu, i dracénu můžou napadnout paraziti. Mezi nejčastější parazity rostliny patří svilušky, vlnatci a červci. Tito paraziti jsou většinou bílí a pohybují se pod listy nebo v substrátu.

Na všechny tyto nepříjemné škůdce pomohou přípravky proti škůdcům pokojových rostlin, mezi nejpopulárnější patří Fast K. Ten je určený jak na stříkání na listy, tak i do samotného substrátu.Při napadení škůdci je dobré postřik opakovat; v případě opravdu velkého napadení se doporučuje rostlinu přesadit a v případě napadení substrátu pomůže rostlinu vyndat z květináče a celý kořenový bal ponořit do vlažné vody – po několika minutách se škůdci utopí.

Dalším receptem na odstranění parazitů je „přepálení“ substrátu. Všechen substrát, který v rostlině je, vyklopte na plech a nechte ho projít horkem. Samotné kořeny rostliny zatím prolijte vodou, případně oddělejte bílé chuchvalce znamenající další generaci parazitů.

V zásadě ale dracénu škůdci ani jiné choroby příliš často nenapadají.

Zajímavosti květin rodu dracaena

Dracéna je zvláštní pokojová rostlina. Je totiž schopná, stejně jako některé další druhy rostlin, snižovat obsah trichoretylenu (TCE), formaldehydu a benzolu ve vzduchu. Pomáhá tak v interiérech chránit vaše zdraví.

Psychologický experiment s dracénou

Další zajímavostí je u této rostliny tzv. Backsterův efekt. Jedná se o schopnost rostlin reagovat na lidské emoce a činy. Cleve Backster tuto vlastnost objevil, když testoval nový detektor lží a bezmyšlenkovitě zapíchl elektrody přístroje do substrátu své draceny. Ve chvíli, kdy ho napadlo rostlinu zalít, zaznamenal polygraf pozitivní reakci rostliny, a když pomyslel na ublížení rostlině ohněm, ukázal přístroj pocit strachu.

V dalších testech s detektory lží se ukázalo, že draceny reagují negativně i na zlé činy ve svém okolí a dokáží identifikovat viníka. Myslíte si, že by někdy v budoucnu mohla u soudu svědčit i květina? I v dnešní době u soudu de facto svědčí i psi, na základě pachových stop.