Juka – pěstování venkovní i pokojové


Juka je nenáročná teplomilná rostlina z čeledi agávovitých, která se hodí jak do bytu, na balkón, tak i na terasu. Kamkoliv ji postavíte, tam vám bude připomínat palmy z nedávné dovolené u moře. Navíc nezabírá mnoho místa, jelikož roste hlavně do výšky, i proto je čím dál tím víc oblíbenější. Chtěli byste si také tuto nenáročnou palmu pořídit? Čtěte dál a dozvíte se důležité informace týkající se pěstování této listnaté rostliny.

Historie

Prapůvodní kořeny této palmovité rostliny sahají až do horkých oblastí Severní a Střední Ameriky, stejně tak i Indie. Druhů juky je mnoho, zhruba čtyřicet druhů se v podobě keřů a stromů rozprostírá v mnoha oblastech naší zeměkoule, jelikož se juka díky své nenáročnosti a variabilitě druhů snadno rozšiřuje.

Druhy

Přestože je zmíněných druhů juky čtyřicet, v Evropě najdeme pouze pár druhů, například juka obrovská a juka vláknitá.

  • Juka obrovská neboli Yucca elephantipes

Tento druh juky seženete snad v každém květinářství nebo zahradnictví. Jde o menší stromek s bohatou korunou sestávající z lístků podobných palmě. Jedna růžice přitom může být až šedesát centimetrů dlouhá.

Na tomto druhu juky je zajímavý i netradiční způsob vývoje. Z mladé rostlinky, která sestává pouze z odříznuté růžice totiž postupně usychají listy podle toho, jak roste. Po opadu spodních listů se kmen zvětší, zesílí a je odolnější.

Tento druh má i kultivar nazývající se Variegata, pro nějž jsou typické bílé kraje listů.

  • Juka vláknitá neboli Yucca filamentosa

Jedná se o jediný druh mrazuvzdorné juky u nás. Tato rostlina netvoří kmínek, jako je to u juky obrovské, ale má pouze přízemní růžici tuhých a na okrajích vláknitých listů. Ty jsou zhruba 50-70 cm dlouhé, většinou zbarvené do zelené s modrým nádechem.

Správná péče a stanoviště

Juka má kvůli své teplomilné povaze ráda především sluneční světlo a pravidelnou mírnou zálivku. Jedná se totiž o palmu, která snese i lehké sucho. Nejraději ale má, když je její substrát stále mírně vlhký.

Pozor na přelití

Pokud juku přelijete, začne velmi rychle chřadnout. Kromě toho, že rostlině začnou žloutnout listy, se jí změkčí i stonek. To už je varovné znamení pro první pomoc rostlině. Z přelitého substrátu ji přesaďte do nového úplně suchého, přičemž můžete i lehce narušit její kořenový bal – není na něj tolik háklivá jako jiné rostliny. Pokud by jí však úplně změkl stonek, už by se nemusela vzpamatovat a uhynula by.

Stanoviště v létě

Přes léto je pro juku nejlepší pobyt na nepřímém slunečním světle. Proto ji dejte na terasu, balkon či zahradu, kde je slunka nejvíce, ale tak, aby byla zčásti kryta. Vždy při zvoleném stanovišti dejte pozor na nepříznivé vlivy počasí, jako jsou přílišné lijáky nebo kroupy, které i k létu patří. Stejně tak juce neprospívá přílišný vítr.

Stanoviště přes zimu

Pokud máte juku v bytě, kde jsou poměrně stálé teploty přes celý rok, nezbývá než ji nechat na místě. Jestliže ale máte možnost, přemístěte juku v zimě na chladnější místo, nejlépe na zimní zahradu, případně do skleněné lodžie. Také byste měli omezit zálivku a vůbec rostlinu nehnojit.

Hnojení

V létě můžete rostlinu přihnojovat tekutým hnojivem pro palmy. V bytech se bude juce více dařit, pokud budete pravidelně rosit její listy.

Přesazování

Juku přesazujte na jaře do květináče, který má větší průměr než ten předchozí minimálně o pět centimetrů. Na přesazení použijte substrát pro palmy, trochu zahradní zeminy a na spodní vrstvu květináče přidejte trochu písku, aby se předešlo přemokření substrátu. Případně můžete místo písku použít keramzit.

Množení

Přestože je pěstování juky vcelku nenáročné, do množení se pusťte teprve, až budete mít dostatek zkušeností. Při nesprávném množení totiž může uhynout celá rostlina.

  • Když si koupíte juku, zpravidla má jeden dřevnatý kmen zakončený řezem a ze stran jí vyrůstají růžice listů. V tomto případě můžete udělat řízek z dřevnatého konce stonku, z nějž kousek odstřihnete čistými a velmi ostrými zahradnickými nůžkami. Vzniklou jizvu zalijte ihned horkým voskem, aby se rána zacelila. Odstřižený kmínek potom zasaďte do substrátu pro výsev a množení.
  • Dalším druhem množení je odstřihnutím růžic, které se umisťují do stimulátoru a do vody, kde by měly pustit kořeny. Následně můžete růžice zasadit do substrátu pro výsev a množení. Ihned po zasazení nebudou vypadat růžice z mateční juky jako palma, ale jako například zelenec, který má dlouhé lístky beze stonku. Teprve po roce začne stonek zasychat, což se projeví opadáváním listů. Po dvou či více letech podle podmínek může juka teprve vypadat jako matečná rostlina.

Choroby

Kromě žloutnutí listů, které znamená již zmíněné přemokření rostliny, a hnědnutí listů, což je důsledek umístění rostliny na přímé slunce, jsou tu ještě další choroby, které se více či méně objevují v některých domácnostech.

Pokud zasychají špičky listů rostliny, znamená to příliš vysokou koncentraci solí v půdě.

Z živočišných škůdců se můžou u juky objevit například puklice, třásněnky či vlnovníci. Snadno se jich zbavíte vhodných postřikem ve vašem zahradnictví. Na většinu parazitů v půdě pomáhá například Fast K, na malé létající nepříjemné mušky zase postačí lepící tyčinka zapíchnutá do substrátu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *