Dracéna – jak ji pěstovat

Dlouhý stonek a růžice s úzkými okrasnými listy – to je dracéna nebo také jinak přezdívaná palma dračinec. Slovo palma se ale u této rostliny tak často nepoužívá, přestože tak vypadá. Dracéna je totiž z čeledi chřestovitých a je příbuzná agáve; palmou je pouze nekorektně nazývána. Je vhodná do bytů i domů se stálou teplotou, zálivkou, ale hlavně s dostatečnou vzdušnou vlhkostí. Pokud se vám právě tato rostlina zalíbila a chtěli byste ji začít pěstovat, v následujícím článku se dozvíte, jak na to.

Původ dračince

Pro to, abyste pochopili podmínky, ve kterých domácí dračinec poroste, je dobré se dozvědět i něco o její domovině a původu.

Dracéna je rostlina původem z Afriky, konkrétně z Madagaskaru. Dále roste v subsaharské Africe, tropické Asii, Arábii a Egyptě. Vyskytuje se také v Makaronézii a v malé míře i v Americe, Tichomoří a Austrálii. Pro její velkou početnost, různá stanoviště a podmínky se rozšířila až na 116 druhů. Ve své domovině, subsaharské Africe vypadají dracény jako suché stromy, v Austrálii pak spíše jako košaté palmy.

Některé druhy mají i plody vypadající jako kulovité bobule a nemálo z druhů i květy bílých nebo světle zelených barev. V pokojových podmínkách se většinou nesetkáváme s květenstvím, ale čas od času i nějaký z pokojových druhů dracén kvete, zejména pokud má dostatečnou vzdušnou vlhkost, míru hnojiva a zálivky.

Druhy dracény

  • Dracaena marginata – jeden z nejznámějších druhů pokojových dracén. Pro něj je typický dlouhý holý stonek, který má růžici z úzkých listů, vypadající jako palma. Listy má zelené, ale existuje několik různě zbarvených poddruhů. Dracena marginata roste pomalu, většinou do výšky okolo 150 cm. V africké domovině dokáže vyrůst až do výšky 3 m. V opravdu dobrých podmínkách ale dokáže dracena i u nás vyrůst až do 2 m.
  • Dracaena marginata tricolor – listy mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh.
  • Dracaena marginata colorama – listy jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích.
  • Dracaena surcolosa – přezdívaná „Milky Way“, má bílé tlusté lístky se zeleným okrajem a nemá dlouhý stonek jako u druhu marginata.
  • Dracaena goldiean – další druh dracény se zelenými tlustými lístky a barevnými variegátními listy.
  • Dracaena tamaranae, arborea a cinnabari – jsou to druhy, které rostou především ve své domovině. Na první pohled vypadají spíše jako palmy a stromy než jako roztomilé malé pokojové palmičky, jako to platí zejména u druhů marginata, surcolosa a goldiean.

Jak dracénu pěstovat – základní informace

Dracéna je rostlina poměrně nenáročná. Jako jedna z mála totiž snese jak nedostatek světla, tak i méně vody. Nejdůležitější pro ni je však vzdušná vlhkost, a to ještě více než samotná zálivka. Nejlépe se draceně daří při vzdušné vlhkosti okolo 85 %. Tou můžete docílit tak, že budete listy pravidelně sprchovat anebo stírat prach z listů vlhkým hadříkem.

Dracena je vlhkomilná rostlina, pozor ale na zálivku

Pro pěkný růst a silný kmen je dobré rostlinu i hnojit, ve vegetačním období každé dva týdny. Hnojit stačí jakýmkoliv klasickým tekutým hnojivem určeným pro pokojové rostliny. V zimním období se naopak nehnojí vůbec a také se úměrně zmenšuje zálivka. Rostlinu pravidelně zalévejte jednou týdně, vždy ale udělejte raději kontrolu vlhkosti substrátu. Tu uděláte jednoduše tak, že zatlačíte prstem do vrchní části substrátu rostliny a pokud vám zůstane na prstu mokrá hlína, není ji ještě potřeba zalévat. Nenechte ji ale v nezalitém stavu další týden, spíše počkejte den dva a zkontrolujte hlínu znovu. Hodně totiž záleží právě na vzdušné vlhkosti ve vašem bytě či domě. Pokud například naměříte 70 %, je nepravděpodobné, že byste museli zalévat rostlinu každý týden. V tom případě se u vás, stejně jako dracéně, bude dařit i dalším rostlinám, které mají rády vzdušnou vlhkost (například orchidejím). Dracena si tedy bere vlhkost ze vzduchu, potřebuje menší zálivku a snese spíše sušší substrát. Nejhorší je pro dracénu přemokření, jelikož by mohla uhnít.

Umístění dracény

Pěkného tvaru rostliny můžete docílit pravidelným zastřihováním výhonů. Při správné péči vám může vydržet i řadu let. V zimě však zvažte umístění rostliny, případně ji přemístěte na místo dále od okna – mráz by ji mohl zničit.

Dejte ale pozor na časté přemisťování, dracéna má ráda pevné stanoviště se stabilním prostředím. V našich interiérech po nás bude chtít zejména světlé stanoviště, ale ne na přímém slunečním světle. Po celý rok je pro ni nejvhodnější teplota okolo 20oC. Teploty pod 15oC a nad 25oC už jsou pro tuto „palmu“ nevhodné a potenciálně nebezpečné.

Přesazování rostliny

Pokud budete chtít dracénu přesadit, opět s ní nemanipulujte moc často. Vhodné je přesadit rostlinu těsně po nákupu v květinářství, jelikož v půdě můžou být zárodky parazitů anebo si cestou u rostliny způsobíte vzduchovou bublinu v květináči, a tak vám za týden uschne a ani nebudete vědět proč. Přesazujte do klasického substrátu pro pokojové rostliny, nejlépe s vysokým obsahem humusu. Dále už dracénu pokud možno nepřesazujte. Úplně jí postačí přesadit jednou za dva roky nebo v případě pádu, kdy může dojít ke vzniku vzduchové bubliny pod kořenovým balem.

Množení – řízkování

Množení dracény se provádí pomocí řízků z vrchní části rostliny nebo ze kmínku. Dracéna se většinou prodává se třemi stonky, pokud vyroste další nebo si chcete rostlinu namnožit, můžete stonky odříznout. Následně říznutý stonek dejte do sklenice s vodou a malým množstvím substrátu, nejlépe s hnědým uhlím. Při řízkování je ale třeba trpělivosti – první kořínky se totiž objeví až za tři měsíce.

Žloutnutí listů

Dracéna je „pochopitelná“ rostlina. Jako jedna z mála totiž ihned dá najevo, že se jí něco nelíbí. Ukáže to nárazovým zežloutnutím listu, který následně upadne nebo se nechá lehce utrhnout.

Listy u dracén žloutnou především z nedostatku vody a z přílišného přemokření. Dobré je, že většinou shodí jen jeden lístek a nezačne schnout celá, jak to dělají některé jiné náročnější rostliny.

Choroby dracény

Stejně jako každou jinou pokojovou rostlinu, i dracénu můžou napadnout paraziti. Mezi nejčastější parazity rostliny patří svilušky, vlnatci a červci. Tito paraziti jsou většinou bílí a pohybují se pod listy nebo v substrátu.

Na všechny tyto nepříjemné škůdce pomohou přípravky proti škůdcům pokojových rostlin, mezi nejpopulárnější patří Fast K. Ten je určený jak na stříkání na listy, tak i do samotného substrátu.Při napadení škůdci je dobré postřik opakovat; v případě opravdu velkého napadení se doporučuje rostlinu přesadit a v případě napadení substrátu pomůže rostlinu vyndat z květináče a celý kořenový bal ponořit do vlažné vody – po několika minutách se škůdci utopí.

Dalším receptem na odstranění parazitů je „přepálení“ substrátu. Všechen substrát, který v rostlině je, vyklopte na plech a nechte ho projít horkem. Samotné kořeny rostliny zatím prolijte vodou, případně oddělejte bílé chuchvalce znamenající další generaci parazitů.

V zásadě ale dracénu škůdci ani jiné choroby příliš často nenapadají.

Zajímavosti

Dracéna je zvláštní pokojová rostlina. Je totiž schopná, stejně jako některé další druhy rostlin, snižovat obsah trichoretylenu (TCE), formaldehydu a benzolu ve vzduchu. Pomáhá tak v interiérech chránit vaše zdraví.

Psychologický experiment s dracénou

Další zajímavostí je u rostliny tzv. Backsterův efekt. Jedná se o schopnost rostlin reagovat na lidské emoce a činy. Cleve Backster tuto vlastnost objevil, když testoval nový detektor lží a bezmyšlenkovitě zapíchl elektrody přístroje do substrátu své draceny. Ve chvíli, kdy ho napadlo rostlinu zalít, zaznamenal polygraf pozitivní reakci rostliny, a když pomyslel na ublížení rostlině ohněm, ukázal přístroj pocit strachu.

V dalších testech s detektory lží se ukázalo, že draceny reagují negativně i na zlé činy ve svém okolí a dokáží identifikovat viníka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *